Kompenzace jalového výkonu
Měření kvality elektrické energie

+420 777 730 002

Hodnocení pro chemické látky

Použití PCBs je možné rozdělit na použití v otevřených a uzavřených systémech. Za otevřené považujeme ty, ze kterých úniky PCBs nelze zachytit a jejichž používání ve svém konečném důsledku vede ke kontaminaci prostředí. Ve většině zemí byla v letech 1970-73 přijata opatření na omezení případně zrušení těchto způsobů aplikace PCBs.

Mezi otevřené systémy můžeme zařadit také použití plastifikátorů na bázi PCBs, bezuhlíkový kopírovací papír, lubrifikanty, tuže, impregnační materiály, barvy, lepidla, vosky, aditiva do cementů a omítek, materiály na mazání odlévacích forem, materiály pro odlučovače prachu, těsnící kapaliny, inhibitory hoření, imerzní oleje a pesticidy.

Použití PCBs v uzavřených systémech představují chladící kapaliny v transformátorech, dielektrické kapaliny v malých a velkých kondenzátorech, ohnivzdorné a teplonosné antikorozní hydraulickékapaliny v důlních zařízeních a vakuových pumpách, teplonosná média.

V současné době je známa řada úniků z těchto uzavřených systémů do prostředí, především vlivem netěsností. Problém také představují malé kondenzátory, které nejsou recyklovatelné a stávají se tak velice nebezpečným odpadem. V současné době představují nezanedbatelné sekundární zdroje znečištění prostředí spalovací procesy a především znovuvytěkávání PCBs ze sedimentů velkých vodních systémů, kam se před léty dostaly atmosférickou depozicí nebo přímými úniky do vod.

V případě stabilních sloučenin nedojde při spalování za nízké teploty a doby prodlení k destrukci organických látek přítomných ve vzduchu nebo v palivu takže například měření obsahu polychlorovaných bifenylů (PCBs) v kouřových plynech v kotli spalujícím uhlí ukázala na skutečnost, že jejich koncentrace byly shodné s koncentracemi z volného ovzduší.

To dokazuje, že PCBs vstupují do spalovacích procesů z okolního vzduchu a nevznikají během vlastního spalování. Přehled zdrojů PCBs uvádí tabulka P3-1.

Tabulka P3-1: Zdroje PCBs

Primární zdroje vstupu PCBs do prostředí
 Uzavřené systémy
chladící kapaliny v transformátorech
dielektrické kapaliny ve velkých a malých kondenzátorech
teplonosná media
ohnivzdorné a teplonosné antikorozní hydraulické kapaliny v důlních zařízeních a vakuových pumpách
použití mazadel
 Otevřené systémy:
použití plastifikátorů na bázi PCBs
bezuhlíkový kopírovací papír
lubrifikanty
tiskařské barvy
impregnační materiály
barvy
lepidla
vosky
aditiva do cementů a omítek
materiály na mazání odlévacích forem
materiály používané pro výrobu odlučovačů prachu
těsnící kapaliny
inhibitory hoření
imerzní oleje
pesticidy
skládky odpadů
spalování odpadů
pevné a kapalné materiály obsahující PCBs
laminátovací činidla
těžké oleje
těžké oleje
balící papír
recyklovaný papír
spalování pohonných hmot
Sekundární zdroje vstupu PCB do prostředí
revolatilizace ze sedimentů a půd
odpařování z aplikovaných barev

Výroba a použití PCBs v bývalém Československu

V letech 1959-1984 byly PCBs vyráběny na východním Slovensku v Chemku Strážské. Celková výroba dosáhla hodnoty více než 21 000 tun, z čehož asi polovina byla exportována především do východní Evropy. Podrobné členění výroby, která tak jako v ostatních výrobních jednotkách produkovala vždy směsi polychlorovaných bifenylů zde pod komerčním označením Delor, Hydelor a Deloterm, je uvedeno v tabulce P3-2. Z tabulky je také patrné časové rozpětí výroby jednotlivých typů PCBs. V tabulce P3-2 jsou uvedena množství PCBs uvedené výrobcem Chemko Strážské jako výrobky vyrobené v létech 1959 až 1984 a tabulce P3-3 obchodní názvy tohoto výrobce.

Tabulka P3-3: Obchodní názvy finálních výrobků na bázi PCBs z Chemko n.p. Strážske

cdsacdsasd cdsacdsasd
Delor 103 rafinovaná směs di- až pentachlorbifenylů s převahou trichlorbifenylů
Delor 103 S jako Delor 103, avšak se sníženým obsahem výše chlorovaných bifenylů
Delor 104 směs tri- až hexachlorbifenylů s převahou tetrachlorbifenylů
Delotherm DH nerafinovaný Delor 103
Delotherm DK na bázi Deloru 104
Hydelor 103 směs rafinovaného Deloru 103, minerálního oleje, antioxidantu a mazací přísady
Hydelor 104 jako Hydelor 103, avšak místo Deloru 103 se používal Delor 104
Hydelor 30 na bázi Deloru 103
Hydelor 137 na bázi Deloru 103
Delofet O-2 na bázi Deloru 104
Delor 105 směs tetra- až oktachlorbifenylů s převahou pentachlorderivátů
Delor 105 T jako Delor 105, avšak s přísadou trichlorbenzénu nebo toluénu
Delor 106 směs tetra- až oktachlorbifenylů s převahou hexachlorderivátů
Delor 106/80 X jako Delor 106, avšak s přísadou xylénu (4:1)
Delorit výrobek na bázi polychlorovaných terfenylů (PCTs se vyráběly chlorací destilačních zbytků z
výroby PCBs)

Tabulka P3-4: Použití výrobků z Chemka Strážske

Výrobek Použití
Delor 103 V elektrotechnickém průmyslu jako impregnační a elektroizolační kapalina při výrobě silových
kondenzátorů, v menším množství jako nehořlavý izolant a přenášeč tepla do transformátorů vyšších výkonů. Byl to výrobek s největším exportem (většinou do bývalé NDR). Aby se dosáhla úroveň limitů navrhovaných mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC), po r. 1975 výzkum Chemka vyvíjel úpravu technologie chlorace za účelem snížení obsahu penta- a výše chlorovaných bifenylů v elektrotechnických kapalinách. Tento typ Deloru měl označení Delor 103 S
Delor 104 Během krátké doby se vyráběl a používal jako náplň do kondenzátorů
Delotherm DH Médium na přenos tepla v zařízeních gumárenského a dřevařského průmyslu, v zařízeních na výrobu papíru, lepenky, asfaltových hmot, v hutích a ocelárnách. Využití nacházel hlavně tam, kde existovalo zvýšené nebezpečí vzniku požárů nebo výbuchu. Tento výrobek byl použitelný do teploty 250 °C
Delotherm DK Použití jako v případě Delothermu DH, avšak až do teplot 270 °C
Hydelor 103 K přenosu síly v různých hydraulických zařízeních (hydraulické obsluhy generátorů v tlakových
plynárnách, stroje na tlakové lití, válcovací a slévárenské stroje, apod.)
Hydelor 104 Mazání kyslíkových turbokompresorů
Hydelor 30 Vyvinutý na ovládání hydrauliky plynárenských pecí v Kombinátu na zpracování hnědého uhlí ve
Vřesové
Hydelor 137 Náhrada hořlavých kapalin v hydraulice strojů v uhelných dolech
Delofet O-2 Mazací tuk pro kyslíkové ventily. Jeho celková výroba ale nečinila víc než 0,5 t
Delor 105 a 105 T Vyráběly se v 4-letých obdobích jako přísada náplně do transformátorů (později byly nahrazovány
Delorem 103)
Delor 106/80X Používal se jako přísada při výrobě syntetických barev, kde tvořil složku zvyšující adhézi nátěrových
hmot a regulujících tvrdost nátěru. Výrazně se snižovala i hořlavost nátěrové hmoty. Výlučným
odběratelem byly Barvy a laky n.p. Praha (výroba barev s obsahem PCBs se realizovala zejména v
závodě v Uherském Hradišti). Za účelem snížení viskozity se před expedicí Delor 106 ředil xylenem v poměru 4:1. Označení a použití nátěrových hmot obsahujících PCBs je uvedeno v tabulce II-20.
Výroba tohoto produktu byla zahájena ještě v r. 1961 z dováženého bifenylu, neboť se nepodařilo včas spustit do provozu výrobu bifenylu pro problémy s reaktorem. Chlorací bifenylu na parametry Deloru 106 z vlastního bifenylu byla zahájena až v r. 1963 a jeho výroba pokračovala až do ukončení výroby chlorovaných bifenylů v r. 1984.
Chemko se už v r. 1980 snažilo zastavit dodávku tohoto produktu podniku Barvy a laky na základě literárních údajů o nízké biodegradabilitě výše chlorovaných bifenylů, avšak pro odpor odběratelů a prohranou arbitráž se muselo v dodávkách pokračovat, protože bezdevizová náhrada za tento produkt nebyla k dispozici.
Delorit Přísada do tavných lepidel v dřevařském průmyslu a součást flegmatizátoru tříštivých výbušnin.
Lepidlo mělo obchodní název TRIMETO. Celkově se na jeho výrobu použilo přibližně 10 t PCTs.
Flegmatizátor tříštivých výbušnin se vyráběl jen pro speciální výrobu v Chemku.

zdroj informaci, CeHO, VÚV TGM, v.v.i http://www.ceho.cz